Alstromérie v květináči: Průvodce pro celoroční květy doma

Výběr správné velikosti květináče

Pro pěstování alstromérie v květináči je naprosto zásadní zvolit správnou velikost nádoby, která bude rostlině poskytovat optimální prostor pro růst a vývoj. Minimální doporučená velikost květináče pro alstromérii je 20-25 centimetrů v průměru a stejně tak na výšku. Tato velikost je vhodná pro mladé rostliny nebo menší kultivary. Pro vzrostlejší exempláře nebo větší odrůdy je lepší zvolit nádobu s průměrem 30-35 centimetrů, která poskytne dostatečný prostor pro mohutný kořenový systém.

Při výběru květináče musíme vzít v úvahu, že alstromérie vytváří hlízovité kořeny, které se postupně rozrůstají do stran i do hloubky. Příliš malý květináč může způsobit, že se kořeny začnou deformovat a rostlina nebude prosperovat. Naopak nadměrně velká nádoba může vést k přemokření substrátu a následnému uhnívání kořenů. Je proto důležité najít správnou rovnováhu.

Materiál květináče také hraje významnou roli. Terakotové nebo keramické květináče jsou ideální volbou, protože umožňují lepší cirkulaci vzduchu a odpařování přebytečné vody. Plastové nádoby jsou lehčí a levnější, ale zadržují více vlhkosti, proto je třeba být opatrnější při zálivce. Každý květináč musí mít na dně dostatečný počet odtokových otvorů, které zabrání hromadění vody a zajistí potřebnou drenáž.

S růstem rostliny je nutné počítat s pravidelným přesazováním do větších nádob. Obecně platí, že alstromérii přesazujeme každé 2-3 roky, nebo když kořeny začnou prorůstat drenážními otvory. Nový květináč by měl být přibližně o 5 centimetrů větší v průměru než předchozí. Při přesazování je důležité zachovat původní hloubku zasazení, protože hlízy alstromérie by neměly být příliš hluboko pod povrchem substrátu.

Pro zajištění stability vysokých květních stonků je vhodné zvolit těžší a stabilnější květináč. Alstromérie může dorůst do výšky až 1 metru, proto je stabilita nádoby klíčová pro předcházení převrácení. V případě pěstování na balkóně nebo terase je třeba vzít v úvahu i působení větru a zvolit odpovídající těžší nádobu.

Při výběru velikosti květináče je také důležité zvážit, kde bude rostlina umístěna. Pro pěstování v interiéru můžeme zvolit o něco menší nádobu než pro venkovní pěstování, kde rostlina obvykle dosahuje větších rozměrů. Správně zvolená velikost květináče je základem úspěšného pěstování alstromérie a přímo ovlivňuje množství a kvalitu květů, které rostlina vyprodukuje.

Vhodný substrát pro alstromérii

Pro úspěšné pěstování alstromérie v květináči je naprosto zásadní správná volba substrátu, který musí být především dobře propustný a výživný. Ideální základ tvoří kvalitní zahradnický substrát smíchaný s hrubším pískem v poměru 2:1. Tento mix zajišťuje optimální odvod přebytečné vody a současně poskytuje kořenovému systému dostatek živin. Do směsi je vhodné přidat také hrubší perlit nebo drcený keramzit, které ještě více zlepší vzdušnost půdy a zabrání jejímu přílišnému zhutňování.

Důležitým aspektem je také pH substrátu, které by se mělo pohybovat v mírně kyselé až neutrální oblasti, ideálně mezi hodnotami 6,0 až 7,0. Pro dosažení optimální kyselosti můžeme do substrátu přimíchat malé množství rašeliny. Substrát by měl být také bohatý na organické látky, proto je vhodné přidat dobře vyzrálý kompost nebo humus, který zajistí dlouhodobý přísun živin.

Pro alstromérii je charakteristický mohutný kořenový systém s hlízovitými ztlustlinami, které slouží jako zásobárna živin. Substrát musí být proto dostatečně hluboký a kypří, aby umožnil nerušený růst těchto podzemních částí. Při přípravě směsi se vyvarujeme použití těžké, jílovité půdy, která by mohla způsobit zahnívání kořenů. Naopak, lehčí, vzdušnější substrát podporuje zdravý vývoj rostliny a snižuje riziko vzniku houbových chorob.

Do substrátu je vhodné přidat také dlouhodobě působící hnojivo ve formě granulí, které zajistí postupné uvolňování živin během celé vegetační sezóny. Zvláště důležitý je dostatek draslíku a fosforu, které podporují tvorbu květů a posilují odolnost rostliny. Při výsadbě alstromérie do květináče dbáme na to, aby na dně byla dostatečná drenážní vrstva z hrubšího materiálu, například keramzitu nebo štěrku.

V průběhu vegetace je třeba substrát pravidelně kontrolovat a udržovat jeho optimální vlhkost. Nesmí být ani přemokřený, ani příliš vysušený. Povrch substrátu můžeme zamulčovat drobnější kůrou nebo štěrkem, což pomáhá udržovat stabilní vlhkost a současně brání růstu plevelů. Každé dva až tři roky je vhodné substrát částečně obměnit nebo rostlinu přesadit do čerstvého, aby měla dostatek živin pro další zdravý růst a bohaté kvetení.

Při přesazování je důležité zachovat co nejvíce původního substrátu v okolí kořenů, protože alstromérie nemá ráda narušování kořenového systému. Nový substrát by měl mít podobné složení jako původní, aby se rostlina nemusela adaptovat na výrazně odlišné podmínky. Tímto způsobem zajistíme, že naše alstromérie bude prosperovat a každoročně nás bude těšit bohatými květy v překrásných barvách.

Správná doba pro výsadbu hlíz

Hlízy alstromérie je nejlepší vysazovat na jaře, ideálně v období od března do dubna, kdy už nehrozí silné mrazy, ale půda je stále dostatečně vlhká. Toto období je pro výsadbu naprosto klíčové, protože rostlina potřebuje dostatek času na zakořenění před hlavní květní sezónou. Při pěstování v květináči je důležité zvolit správnou velikost nádoby - měla by mít minimálně 30 centimetrů na hloubku, protože kořenový systém alstromérie je poměrně rozsáhlý.

Před samotnou výsadbou je nezbytné hlízy na několik hodin namočit do vlažné vody, což podpoří jejich probuzení ze zimního spánku a urychlí počáteční růst. Substrát pro výsadbu by měl být lehký, vzdušný a dobře propustný, ideální je směs zahradnického substrátu s perlitem nebo hrubším pískem v poměru 3:1. Na dno květináče je nutné umístit drenážní vrstvu z keramzitu nebo štěrku, která zabrání přemokření kořenového systému.

Hlízy se vysazují do hloubky přibližně 15-20 centimetrů, přičemž je třeba dbát na jejich správnou orientaci - vrchní část hlízy s očky směřuje nahoru. Mezi jednotlivými hlízami v jednom květináči ponecháváme mezeru alespoň 20 centimetrů, aby měly rostliny dostatek prostoru pro růst. Po výsadbě substrát mírně utlačíme a důkladně zalijeme. V prvních týdnech po výsadbě je klíčové udržovat rovnoměrnou vlhkost substrátu, ale vyvarovat se přelití.

Pokud se rozhodneme pro podzimní výsadbu, což je také možné, musíme počítat s tím, že rostliny budou potřebovat speciální péči během zimního období. V takovém případě je nutné květináč umístit na chráněné místo, ideálně do nevytápěného skleníku nebo zimní zahrady, kde teplota neklesá pod 5 stupňů Celsia. Substrát by měl být během zimy pouze mírně vlhký, nikoli mokrý, aby nedošlo k zahnívání hlíz.

Pro úspěšné pěstování je také důležité načasování přesazování - alstromérie by se měla přesazovat každé 2-3 roky na jaře, kdy začíná nová vegetační sezóna. Při přesazování je třeba postupovat velmi opatrně, protože kořenový systém je křehký a snadno se poškodí. Nový květináč by měl být vždy o něco větší než předchozí, aby měly rostliny prostor pro další růst. Po přesazení je vhodné rostliny umístit na několik dní do polostínu, aby se lépe adaptovaly na nové podmínky, a poté je postupně přesunout na jejich trvalé stanoviště.

Zálivka a vlhkost půdy

Správná zálivka je pro pěstování alstromérie v květináči naprosto klíčová, přičemž tato rostlina vyžaduje rovnoměrně vlhký substrát bez přemokření. V průběhu vegetačního období, které trvá od jara do podzimu, je třeba udržovat půdu stále mírně vlhkou, nikdy však ne přemokřenou. Zálivku provádíme nejlépe ráno nebo v podvečer, kdy není půda vystavena přímému slunci a voda se může lépe vstřebat do substrátu.

Četnost zálivky se odvíjí od několika faktorů, především od teploty vzduchu, umístění květináče a velikosti nádoby. V letních měsících, kdy teploty stoupají nad 25°C, je nutné zalévat častěji, zpravidla každý druhý až třetí den. Naopak v chladnějším období můžeme zálivku omezit na jednou týdně. Důležité je sledovat vlhkost substrátu, kterou můžeme jednoduše zkontrolovat prstem - vrchní vrstva může být suchá, ale několik centimetrů pod povrchem by měl substrát zůstávat mírně vlhký.

Pro alstromérii je velmi důležitá správná drenáž. Na dně květináče musí být dostatečná vrstva drenážního materiálu, například keramzitu nebo hrubého štěrku, která zabrání hromadění přebytečné vody. Pokud by došlo k přemokření substrátu, hlízy alstromérie by mohly začít hnít, což by vedlo k úhynu celé rostliny. Proto je lepší zalévat méně často, ale důkladněji, než provádět častou a mělkou zálivku.

V zimním období, kdy alstromérie prochází obdobím vegetačního klidu, výrazně omezujeme zálivku. Substrát by měl být jen velmi mírně vlhký, aby hlízy nevysychaly, ale zároveň nehrozilo jejich zahnívání. Toto období je kritické pro přežití rostliny a příliš vysoká vlhkost může být fatální. Zálivku obnovujeme postupně s příchodem jara, když rostlina začíná vykazovat známky nového růstu.

Pro zálivku je nejvhodnější odstátá voda pokojové teploty. Studená voda by mohla rostlinu šokovat a způsobit opadávání listů nebo květů. V případě, že používáme vodu z vodovodu, je vhodné ji nechat odstát alespoň 24 hodin, aby se odpařil chlor a další chemické látky. Během vegetačního období můžeme do zálivky přidat hnojivo pro kvetoucí rostliny, které podpoří tvorbu květů a celkovou vitalitu rostliny.

Při pěstování alstromérie v květináči je také důležité zajistit optimální vzdušnou vlhkost. V běžném bytovém prostředí je vhodné rostlinu občas rosit, zejména v létě nebo při vytápění v zimě. Rosení provádíme ráno, aby listy do večera oschly, čímž předcházíme vzniku houbových chorob. Příliš suchý vzduch může způsobit zasychání poupat a okrajů listů, zatímco nadměrná vzdušná vlhkost může vést k rozvoji plísní.

Teplota a umístění květináče

Alstromérie v květináči vyžaduje specifické podmínky pro optimální růst a kvetení. Ideální teplota pro pěstování se pohybuje mezi 18 až 22 stupni Celsia během dne. V nočních hodinách může teplota klesnout až na 15 stupňů, což rostlině prospívá a stimuluje tvorbu květů. Je důležité si uvědomit, že alstromérie nesnáší extrémní výkyvy teplot, proto by měla být chráněna před průvanem a prudkými změnami okolního prostředí.

Co se týče umístění květináče, alstromérie preferuje polostinné až slunné stanoviště, přičemž by neměla být vystavena přímému polednímu slunci, které by mohlo způsobit popálení listů a předčasné vadnutí květů. Během letních měsíců je vhodné květináč umístit na východní nebo západní stranu bytu či domu, kde rostlina získá dostatek světla, ale zároveň bude chráněna před nejintenzivnějším slunečním zářením.

V zimním období je třeba věnovat zvláštní pozornost teplotě a umístění. Alstromérie potřebuje období relativního klidu při teplotách kolem 12-15 stupňů Celsia. Toto období je klíčové pro následné bohaté kvetení. Květináč by měl být v této době umístěn na světlém místě, ale mimo dosah teplého vzduchu z radiátorů či jiných zdrojů tepla, které by mohly narušit přirozený rytmus rostliny.

Pro zajištění optimálních podmínek je důležité pravidelně kontrolovat vlhkost vzduchu v okolí rostliny. Alstromérie preferuje vyšší vzdušnou vlhkost, ideálně kolem 60-70%. V bytových podmínkách lze vlhkost zvýšit pomocí rozprašovače nebo umístěním misky s vodou a oblázky pod květináč. Je však třeba dbát na to, aby voda nepřicházela do přímého kontaktu se spodní částí květináče, což by mohlo vést k přemokření substrátu a následnému hnilobě kořenů.

Velikost a materiál květináče také hrají významnou roli. Alstromérie vyžaduje prostorný květináč s dobrou drenáží, ideálně keramický nebo terakotový, který umožňuje lepší odvětrávání kořenového systému. Při výběru umístění je třeba myslet i na to, že rostlina může dorůst značné výšky, někdy až 80-100 centimetrů, proto by měl být květináč umístěn tak, aby měla rostlina dostatek prostoru pro růst do výšky.

V letních měsících lze květináč s alstromérií přemístit na balkón nebo terasu, avšak je nutné zajistit postupnou aklimatizaci rostliny na venkovní podmínky. Přesun by měl být pozvolný a květináč by měl být chráněn před silným větrem a deštěm. Na podzim, když teploty začnou klesat pod 15 stupňů Celsia, je nezbytné rostlinu včas přenést zpět do interiéru, aby nedošlo k poškození mrazem.

Hnojení během vegetačního období

Alstromérie v květináči vyžaduje během vegetačního období pravidelné a promyšlené hnojení, které je klíčové pro bohatou květenu a celkovou vitalitu rostliny. Od začátku jara až do konce léta je třeba rostlinu přihnojovat každé dva týdny. Nejvhodnější je používat komplexní hnojivo s vyváženým poměrem živin, přičemž během období květu je vhodné aplikovat hnojivo s vyšším obsahem fosforu a draslíku, které podporují tvorbu květů a jejich vybarvení.

Pro optimální růst alstromérie je zásadní začít s hnojením ihned po prvních náznacích jarního růstu, obvykle v březnu nebo dubnu, v závislosti na teplotních podmínkách. V tomto období rostlina potřebuje především dusík pro nastartování vegetace a tvorbu nových výhonů. Během intenzivního růstu můžeme použít univerzální hnojivo v koncentraci doporučené výrobcem, přičemž je lepší hnojit častěji v menších dávkách než aplikovat jednorázově velké množství.

V období nasazování poupat je důležité přejít na hnojivo s vyšším obsahem fosforu, který podporuje tvorbu květů. Ideální je použít speciální hnojivo pro kvetoucí pokojové rostliny v poměru NPK 3-5-6. Toto hnojivo aplikujeme při každé druhé zálivce, přičemž dbáme na to, aby půda nebyla přesycená. Přehnojení může vést k nadměrnému růstu listů na úkor květů nebo dokonce k poškození kořenového systému.

V letních měsících, kdy alstromérie nejvíce kvete, je třeba věnovat zvýšenou pozornost pravidelnému přihnojování. Rostlina v této době spotřebovává velké množství živin na tvorbu květů a potřebuje dostatečnou výživu pro udržení dlouhodobého kvetení. Kromě standardního hnojiva můžeme jednou měsíčně aplikovat i organické hnojivo, například výluh z kopřiv nebo slepičího trusu, který poskytne rostlině široké spektrum mikroživin.

Na konci léta, když se blíží období vegetačního klidu, postupně snižujeme frekvenci i dávky hnojení. V září aplikujeme poslední dávku hnojiva s vyšším obsahem draslíku, který pomůže rostlině připravit se na období dormance. Během zimního odpočinku alstromérii nehnojíme vůbec, aby mohla projít přirozeným obdobím klidu.

Je důležité poznamenat, že při hnojení musíme brát v úvahu také kvalitu substrátu a velikost květináče. Rostliny v menších nádobách vyžadují častější, ale méně koncentrované přihnojování, zatímco exempláře v prostornějších květináčích mohou dostávat silnější dávky v delších intervalech. Vždy je lepší držet se zásady méně je více a pozorně sledovat reakci rostliny na hnojení. Pokud se na listech objeví hnědé skvrny nebo začnou žloutnout, může to být známka přehnojení a je třeba dávky okamžitě snížit.

Alstromérie je jako drahokam mezi květinami - potřebuje správnou péči, dostatek světla a přiměřenou zálivku. V květináči ji dopřejte kvalitní zeminu a v zimě ji dopřejte odpočinek.

Květoslava Hrdličková

Řez odkvetlých stonků

Odkvetlé stonky alstromérie vyžadují pravidelnou péči a správný přístup k jejich odstranění. Řez provádíme vždy až u samé báze rostliny, tedy co nejblíže k půdě v květináči. Tento způsob řezu je zásadní pro zdravý růst nových výhonů a celkovou vitalitu rostliny. Pokud byste stonky odstřihli příliš vysoko, mohlo by dojít k zahnívání zbytků stonků, což by mohlo vést k různým chorobám a plísním.

Parametr	Hodnota
Výška rostliny	60-80 cm
Velikost květináče	20-25 cm
Zálivka v létě	2-3x týdně
Teplota pro pěstování	15-25°C
Období kvetení	červen-září
Typ substrátu	propustný, zahradnický
Světelné podmínky	polostín až slunce
Hnojení	1x za 14 dní

Při řezu je důležité používat čisté a ostré zahradnické nůžky, které před každým použitím dezinfikujeme. Tím zabráníme přenosu případných chorob mezi rostlinami. Stonky alstromérie jsou poměrně silné a šťavnaté, proto tupé nůžky mohou stonky poranit a způsobit jejich třepení, což není žádoucí.

Timing řezu je také velmi důležitý. Ideální je odstranit květní stonky ihned po tom, co všechny květy na stonku odkvetou a začnou vadnout. Nenecháváme je na rostlině příliš dlouho, protože rostlina zbytečně vynakládá energii na udržení již nefunkčních částí. Tato energie může být lépe využita pro tvorbu nových výhonů a květů.

V průběhu vegetačního období můžeme pozorovat, že některé listy na spodní části stonků začínají žloutnout. I tyto části je vhodné odstranit, protože již neplní svou funkci a mohou být potenciálním zdrojem problémů. Žluté a uschlé listy odstraňujeme průběžně, čímž podporujeme vzdušnost rostliny a snižujeme riziko výskytu chorob.

Při pěstování alstromérie v květináči je třeba mít na paměti, že pravidelný řez podporuje bohatší kvetení. Rostlina po odstranění odkvetlých stonků investuje svou energii do tvorby nových výhonů, které následně vytvoří další květy. Tento proces můžeme podpořit přihnojením rostliny po řezu, nejlépe hnojivem bohatým na fosfor a draslík.

V zimním období, kdy rostlina prochází obdobím vegetačního klidu, omezujeme řez na minimum. Odstraňujeme pouze evidentně suché nebo poškozené části. Zdravé zelené stonky ponecháváme, protože pomohou rostlině přežít zimní období a na jaře z nich mohou vyrůst nové výhony.

Je také důležité zmínit, že při řezu bychom měli být opatrní na hlízy, které se nachází těsně pod povrchem substrátu. Poškození hlíz by mohlo vést k oslabení rostliny nebo dokonce k jejímu úhynu. Proto vždy řežeme stonky několik centimetrů nad úrovní substrátu, abychom minimalizovali riziko poškození podzemních částí rostliny.

Zimní období a ochrana před mrazem

Alstromérie v květináči potřebuje během zimního období zvláštní péči a ochranu před nepříznivými podmínkami. Teplota by během zimy neměla klesnout pod 5°C, protože hlízy alstromérie jsou citlivé na mráz a mohly by zmrznout. Pokud pěstujete alstromérii na balkoně nebo terase, je nezbytné ji před příchodem prvních mrazů přemístit do chladnější, ale nemrznoucí místnosti. Ideálním místem je nevytápěný skleník, zimní zahrada nebo světlá chodba, kde teplota zůstává stabilní.

V průběhu zimního období výrazně omezíme zálivku, ale nikdy nenecháme substrát zcela vyschnout. Rostlina v tomto období prochází obdobím vegetačního klidu a nepotřebuje tolik vody jako během aktivního růstu. Přílišná zálivka by mohla způsobit zahnívání hlíz, což je jeden z nejčastějších problémů při zimování alstromérií. Zeminu kontrolujeme prstem a zaléváme až ve chvíli, kdy je vrchní vrstva substrátu suchá.

Ochrana kořenového systému je během zimy klíčová. Květináč můžeme obalit bublinkovou fólií nebo jutovým materiálem, který pomůže izolovat kořenový bal před výkyvy teplot. Pokud nemáme možnost přenést rostlinu dovnitř, můžeme celou nádobu zapustit do země a okolí vysypat listím nebo mulčovací kůrou. Tato metoda funguje především v oblastech s mírnějšími zimami.

Během zimního období je také důležité pravidelně kontrolovat zdravotní stav rostliny. Odstraňujeme všechny suché nebo napadené části, abychom předešli šíření případných chorob. Listy, které během zimy zežloutnou a uschnou, jsou přirozenou součástí vegetačního cyklu a není třeba se znepokojovat. Na jaře rostlina opět obrazí novými výhony.

V případě pěstování alstromérie v interiéru je třeba myslet na to, že rostlina nesmí být vystavena přímému proudění studeného vzduchu od oken nebo dveří. Umístění v blízkosti radiátorů také není vhodné, protože suchý a horký vzduch může rostlinu poškodit. Ideální je najít místo s rozptýleným světlem a stabilní teplotou.

Na konci zimního období, obvykle v březnu, začínáme rostlinu postupně probouzet. Zvyšujeme množství zálivky a můžeme aplikovat slabý roztok hnojiva s vyšším obsahem draslíku a fosforu. Přesazování provádíme až po skončení mrazů, kdy už nehrozí poškození kořenového systému chladem. Při správné zimní péči se nám alstromérie odmění bohatým kvetením v následující sezóně a může nás těšit mnoho let.

Množení dělením trsů

Množení alstromérie dělením trsů je jedním z nejspolehlivějších způsobů, jak získat nové rostliny. Tento proces je nejlépe provádět na jaře nebo na podzim, kdy je rostlina v období relativního klidu. Při dělení trsů je důležité postupovat velmi opatrně, protože kořenový systém alstromérie je poměrně křehký a citlivý na poškození. Nejprve je třeba rostlinu vyjmout z květináče, což může být někdy náročné, protože kořenový systém bývá často hustě propletený.

Po vyjmutí rostliny z nádoby je nutné opatrně očistit kořeny od zbytků substrátu, aby byly dobře viditelné jednotlivé oddenky a růstové body. Pomocí ostrého a dezinfikovaného nože nebo zahradnických nůžek rozdělíme trs na několik menších částí, přičemž každá část musí obsahovat minimálně 2-3 zdravé výhony a dostatečné množství kořenů. Je důležité, aby každá oddělená část měla vlastní růstový vrchol a byla životaschopná.

Rozdělené části je nutné ihned zasadit do připravených květináčů s čerstvým, kvalitním substrátem. Pro pěstování alstromérie je nejvhodnější směs zahradnické zeminy, rašeliny a písku v poměru 2:1:1. Nově zasazené rostliny umístíme do polostínu a zajistíme jim pravidelnou, ale nepřemrštěnou zálivku. V prvních týdnech po rozdělení je třeba věnovat rostlinám zvýšenou péči a pozornost, protože jsou náchylnější k různým chorobám a škůdcům.

Při přesazování rozdělených částí je důležité dodržet správnou hloubku výsadby. Oddenky by měly být zasazeny přibližně 10-15 centimetrů pod povrchem substrátu. Příliš mělké zasazení může vést k nedostatečnému zakořenění, zatímco příliš hluboká výsadba může způsobit zahnívání oddenků. Po zasazení je vhodné povrch substrátu zamulčovat, což pomůže udržet stabilní vlhkost a teplotu.

V prvním roce po rozdělení je třeba počítat s tím, že rostliny nemusí kvést nebo může být květenství méně bohaté. To je přirozená reakce na stres způsobený dělením. Plnohodnotného kvetení se obvykle dočkáme až v následující sezóně, kdy už jsou rostliny dobře zakořeněné a adaptované na nové podmínky. Během této doby je důležité pravidelně kontrolovat zdravotní stav rostlin a případně včas zasáhnout proti škůdcům nebo chorobám.

Pro úspěšné množení alstromérie dělením trsů je také důležité správné načasování. Nejlepší období je časné jaro, kdy rostliny začínají novou vegetační sezónu, nebo časný podzim, kdy již odkvétají, ale ještě mají dostatek času na zakořenění před zimou. V létě není vhodné rostliny dělit kvůli vysokým teplotám a zvýšenému riziku vyschnutí. V zimě je zase riziko poškození mrazem příliš vysoké.

Nejčastější choroby a škůdci

Alstromérie může být napadena různými chorobami a škůdci, které mohou významně ovlivnit její zdraví a vzhled. Mezi nejzávažnější problémy patří především plíseň šedá (Botrytis cinerea), která se projevuje šedým povlakem na listech a květech. Tato choroba se často objevuje při nadměrné vlhkosti a špatné cirkulaci vzduchu. Napadené části rostliny je nutné okamžitě odstranit a omezit zálivku, případně použít vhodný fungicidní přípravek.

Další významnou hrozbou jsou háďátka kořenová, která napadají podzemní části rostliny. Jejich přítomnost se projevuje zakrněním rostliny, žloutnutím listů a celkovým oslabením. V případě silného napadení je často jediným řešením likvidace celé rostliny a výměna substrátu. Prevencí je používání pouze sterilního pěstebního substrátu a dezinfikovaných nádob.

Svilušky představují další běžný problém při pěstování alstromérií v květináči. Tyto drobné roztoče vytváří jemnou pavučinku na spodní straně listů a způsobují jejich žloutnutí a zasychání. Při napadení sviluškami je důležité zvýšit vzdušnou vlhkost a pravidelně rostlinu rosit. V závažnějších případech je nutné použít specifický akaricidní přípravek.

Mezi časté problémy patří také bakteriální hniloby, které se objevují zejména při přemokření substrátu nebo při poranění hlíz. Projevují se tmavými, měkkými skvrnami na hlízách a postupným odumíráním rostliny. Prevencí je správná zálivka a opatrná manipulace s hlízami při přesazování.

Mšice mohou také představovat významný problém, zejména na mladých výhoncích a pupenech. Jejich přítomnost způsobuje deformaci listů a přenos virových onemocnění. Při menším výskytu lze mšice odstranit mechanicky nebo postřikem mýdlovým roztokem, při silnějším napadení je nutné použít insekticid.

Virová onemocnění se u alstromérií projevují mozaikovitostí listů, deformacemi květů a celkovým oslabením rostliny. Bohužel proti virovým chorobám neexistuje účinná léčba a napadené rostliny je nutné zlikvidovat, aby se zamezilo šíření infekce na zdravé jedince.

Přílišná zálivka může vést k vzniku kořenové hniloby, která se projevuje žloutnutím listů a vadnutím rostliny. V tomto případě je nutné okamžitě upravit režim zálivky a zajistit lepší odvodnění substrátu. Preventivně je vhodné používat květináče s dostatečným množstvím drenážních otvorů a kvalitní substrát s dobrou propustností.

V zimním období mohou být alstromérie náchylné k poškození chladem, které se projevuje černáním listů a odumíráním částí rostliny. Proto je důležité zajistit rostlinám během zimování teplotu neklesající pod 5°C a omezit zálivku na minimum.